Příští týden se chystám vrhnout na pečení velikonočních perníčků a při té příležitosti bych se s vámi ráda podělila o svůj oblíbený perníčkový recept. Mí fanoušci z facebooku jej už znají, ale každoročně dostávám několik žádostí o znovupublikování receptu, proto jsem se rozhodla vložit ho i na svůj blog. Původně tento recept pochází od mé kamarádky perníkářky Lenky, jen jsem si ho malinko upravila podle svého. Předtím jsem vyzkoušela nespočet perníkových receptů a žádný mi úplně nevyhovoval. Co jsem však zkusila tento, zůstávám mu věrná.

S těstem se hezky pracuje,perníčky jsou krásné, chuťově výborné a pokud je nepřepečete, tak i hned měkké. Už ale bylo dost oslavných ód a vrhnu se přímo k receptu 🙂

Potřebné suroviny:

100 g žloutků (cca 5 velkých žloutků)

100 g rozpuštěného másla

100 g tekutého medu

4 lžíce mléka

200 g cukru krupice

580 g hladké mouky

2 lžičky jedlé sody

2 lžičky perníkového koření

1 rozkvedlané vajíčko na potírání

Postup přípravy:

Mouku musíme nejprve prosát a smíchat se sodou a perníkovým kořením. Všechny tekuté ingredience společně s cukrem vyšleháme v robotu. Poté vyměníme šlehací metlu za hnětací a postupně přidáváme směs mouky a koření. Nakonec těsto vyndáme na vál a ještě trochu zpracujeme ručně. Zabalíme ho do folie a necháme minimálně 12 hodin odležet v lednici.

Na pomoučněném válu vyválíme placku cca 5 mm silnou a vykrajujeme perníčky, které pečeme při 190°C asi 7-10 minut v závislosti na velikosti perníčků. Po vytažení plechu z trouby ihned potíráme rozkvedlaným vajíčkem.

Z této dávky upečeme asi 4 plechy perníčků, tj. cca 100 kousků střední velikosti.

A zde je ještě pár mých tipů a postřehů:

1/ Po upečení necháme perníčky vydýchat přes noc buď na plechu nebo na jiném rovném povrchu, aby se nezkroutily. Teprve druhý den je můžeme sesypat do krabice, kterou poté zabalíme do folie. Skladujeme v chladu.

2/ Těsto nevyvalujeme moc tenké, perníčky by pak byly tvrdé.

3/ Z trouby vyndaváme perníčky raději dříve než později…stačí, když začínají zlátnout od okrajů.

4/ Teplotu a dobu pečení berte prosím pouze orientačně. Nezapomeňte, že každá trouba peče trochu jinak.

5/ Když dělám dvojitou dávku a nemám zrovna přebytky žloutků od makronek, nedávám všech 10 žloutků, ale jen pět žloutků a dvě celá vejce. Na kvalitě receptu jsem nezjistila žádnou újmu 😉 Vejce používám velikosti „L“.

6/ Pokud se někde stala chyba a perníčky máte tvrdé, nezoufejte, lze to napravit. Perníčky rozložte na tác, vedle nich položte pár kousků pokrájeného jablka. Dejte jen pozor, aby se jablko přímo nedotýkalo perníčku. Tác s perníčky a jablkem zabalte do igelitu a do druhého dne by vám měly perníčky změknout. Pokud se vám to nezdá dost, můžete tento postup zopakovat s čerstvým jablkem.

7/ Doporučuji používat klasický tekutý med, pastový med se mi neosvědčil.

Tak a to je vše 🙂 Pečení zdar a budu ráda, pokud mi dáte vědět, jak se vám to povedlo!

V polovině ledna letošního roku jsem se zúčastnila soutěže „Svatební dort roku 2016“. Tento velkolepý svátek všech svatebních cukrářů se konal letos již počtvrté, já se jej účastnila potřetí, poprvé však s jedlým exponátem. Doposavad jsem si troufala vstoupit do soutěže pouze s maketami dortů, ale tentokrát jsem byla odhodlána jít do toho se vším všudy. Přihlásila jsem dva exponáty do kategorie „Svatební design dortu“ a třetí právě do hlavní soutěžní kategorie „Svatební dort roku 2016“. V této kategorii se soutěží dvoukolově. V prvním kole je vybíráno deset finalistů podle zaslaných fotografií, v druhém kole se pak tito finalisté utkají naživo. Narozdíl od soutěže designu zde tedy nerozhoduje pouze vzhled, ale i chuť dortu.

Když jsem v polovině listopadu dostala od pořadatelů soutěže zprávu, že jsem prošla sítem a postoupila do finálové desítky, měla jsem velikou radost, zároveň však také začala stoupat moje nervozita z nadcházejícího finále. Makety dortů do soutěže designu jsem si připravila s dostatečným předstihem a poslední týden před soutěží jsem se mohla plně věnovat pouze dortu v hlavní kategorii.

V den konání soutěže jsem vstávala o půl čtvrté ráno, abych stihla dorty dopravit na šestou hodinu ranní na místo soutěže – do hotelu Clarion Congress Hotel v pražských Vysočanech. Velikou oporou mi byl můj milý muž, kterému se dodatečně omlouvám, že musel celou cestu poslouchat, že „to tam vzadu divně rachtá“ a „určitě to vcelku nedovezeme“. Dovezli jsme 🙂

Po naistalování dortů na soutěžní místa jsem rychle obhlédla konkurenci a bylo vskutku na co koukat! Jeden exponát byl krásnější než druhý, u některých jsem si i tipla správně autora podle nezaměnitelného rukopisu. Otipovala jsem si své favority a tajně doufala v alespoň nějaké slušné umístění svých kousků.

Po desáté hodině soutěž začala slavnostním odhalením největších jedlých šatů, jež byly společným dílem tří českých dortových královen –  Pavlíny Loučkové z Kloboučkovic dortíků, Stáni Mutlové z Punk Rock Cakes a Hanky Rawlings, autorky knížky Sladký design. Nápomocny jim byly ještě Julie Alexovičová z  pražského Top Cake Studia a Jarka Kasálková z brněnských Luxusních dortů. Šaty byly vytvořeny podle skutečného modelu módní návrhářky Soni Hlaváčkové, autorky na nich pracovaly společně více než sto hodin a odměnou za jejich úsilí jim byl velký obdiv široké veřejnosti a zapsání do České knihy rekordů. Pokud jste někdo neměl možnost vidět tyto jedlé šaty naživo, máte příležitost to napravit – šaty jsou nyní k vidění v pelhřimovském Muzeu rekordů a kuriozit.

Po slavnostním odhalení sladkých šatů pokračoval soutěžní den pestrým programem. Návštěvníci mohli shlédnout soutěžní exponáty všech kategorií, dále zde byly k vidění i ke koupi mnohé cukrářské pomůcky, suroviny a třeba i oblečení do kuchyně. V hlavním sále probíhaly módní přehlídky jak zástěrek, pracovních oděvů, tak i luxusních svatebních šatů. V přilehlých místnostech si zájemci mohli koupit něco sladkého na zub, zúčastnit se mnoha cukrářských workshopů a nezapomnělo se ani na malé návštěvníky – ti tu měli připravený svůj cukrářský dětský koutek, kde si mohli  vymodelovat všelijaké sladké ozdoby.

Celý den průběžně probíhalo vyhlášení všech soutěžních kategorií i další živé soutěže. V kategorii Svatební design dortu zaslouženě zvítězila  Lucie Velechovská, kategorii Svatební sada cupcakes s přehledem vyhrála Markéta Sukupová, cukrovým květinám kralovala Jana Hrubá, nejhezčí fashion skulpturu vytvořila Jana Teperová, cukrářským objevem roku se stala talentovaná Šárka Finsterlová, v kategorii Juniorský hudební dort zvítězila Veronika Chodúrová a Nejsladší VIP se stala Andrea Kabická. Kompletní výsledkovou listinu můžete vidět na oficiálních stránkách soutěže Svatební dort roku. Fotoreportáž z finálového dne očima mého oblíbeného fotografa Honzy Martince pak můžete zhléhnout zde.

A jak že to nakonec dopadlo s tím mým dortem v hlavní soutěžní kategorii? Třesoucí se rukou jsem ho nakrájela a naservírovala nejprve porotcům a poté i dalším zájemcům o ochutnání. Během chvilky se po něm zaprášilo a na mnohé ani nezbylo. Měla jsem velikou radost, že lidem chutnalo a v tu chvíli ze mě konečně spadla ta neskutečná nervozita,která se mě celý den nechtěla pustit. Zhruba dvě hodiny poté nastal čas vyhlášení vítězů. Vyhlašovalo se prvních pět míst z desítky finalistů a já si tajně doufala v umístění „na bedně“. Druhé, třetí místo by bylo fajn, říkala jsem si. Ani čtvrtým a pátým bych nakonec nepohrdla! Nic z toho však nebylo, páté až druhé místo bylo vyhlášené a já pořád nic. Měla jsem slzy na krajíčku z pocitu zmařené práce, můj muž už trnul hrůzou, že mu budu celou cestu domů v autě brečet. A on se stal zázrak! Asi se někomu tam nahoře mého milého muže zželelo  a poslal mi vítězství. Já se nakonec stejně rozbrečela…..ale štěstím 🙂

A ještě jedna malá vsuvka – asi týden před finále se mi ve snu zdálo, že jsem zvítězila….takže sny se splnit mohou a ne že ne!